CO JE TO S.P.L.K.
V roce 1990 vytvořila Lenka Kořínková svou vlastní metodu stravování, založenou na bázi dělené stravy. Tato metoda pro snadné hubnutí a rovněž pro udržování přirozené tělesné váhy byla poprvé prezentována v roce 1991 v časopise Zápisník jako „Dieta Lenky Kořínkové“, nyní S.P.L.K., a vyvolala mezi čtenáři značný ohlas. Od té doby bylo na téma S.P.L.K. prodáno přes 700 000 Lenčiných knih. Metoda S.P.L.K. se stala oblíbenou a vyhledávanou z jednoho prostého důvodu: lidé se při tomto způsobu stravování nemusí omezovat ani v množství jídla, ani v tom kdy jíst a kdy ne. Mohou jíst kdykoliv, vše a v libovolném množství - stačí, když se naučí potraviny a suroviny vhodně kombinovat, lépe řečeno oddělovat. Za 19 let své existence byla metoda S.P.L.K. vypracována do dokonalé podoby.
Adeptům S.P.L.K. se nabízí 3 způsoby kombinování stravy, znázorněné v podobě tří rozdílných grafů. (Všechny jsou uvedeny v posledních dvou publikacích o S.P.L.K: „ Dieta pro vášnivé megajedlíky“ a „Dieta do kapsy“ (viz Knihy a jiné)).
Rozdíl mezi S.P.L.K. a jinými metodami na bázi dělené stravy je především:
a/ v zařazení některých surovin a potravin do jednotlivých skupin
b/ v časových intervalech střídání jednotlivých skupin, do nichž jsou potraviny zařazeny.
c/ S.P.L.K. jako jediná metoda rozlišuje bílkoviny vazebně aktivnější a méně aktivní,
a podle toho je zařazuje do jednotlivých skupin a kombinuje s jinými potravinami
S.P.L.K. pomáhá zbavit se nadbytečných kilogramů a přitom se osvobodit z okovů hladovění, odstraňuje zácpu, posiluje imunitní systém, upravuje metabolický systém, pomáhá snižovat hladinu cukrů a hladinu cholesterolu, zmírňuje alergii a kožní onemocnění, vylepšuje soustředění a zvětšuje psychickou výkonnost, podporuje energičnost a průbojnost, pomáhá odstraňovat duševní neklid, pomáhá řešit poruchy příjmu potravy (anorexie, bulimie), ovlivňuje sladění "fyzična" a psychiky, funguje jako prevence a proto upevňuje zdraví. Co se hubnutí, nebo jen udržení si přirozené tělesné váhy týče, někteří příznivci nazývají S.P.L.K. "malý zázrak" a všeobecně označují tuto metodu za jediný způsob stravování, po němž zhubli "bezbolestně" - tedy bez hladovění či omezování se - , a který ochotně přijali za trvalý způsob, jak jíst.
A protože mnozí uživatelé S.P.L.K. jsou na své výsledky hrdí, díky jim a jejich fotografiím
"před" a "po" je možné vidět, čeho se při stravování dle S.P.L.K. dá dosáhnout
"před" a "po" je možné vidět, čeho se při stravování dle S.P.L.K. dá dosáhnout
- 50 Kg
120 kg - původní váha
70 kg - o 18 měsíců později
70 kg - o 18 měsíců později
"Šlo to příliš snadno"
Romana Mrázková, 35 let
- 33 Kg
105 kg - původní váha
72 kg - o 9 měsíců později
72 kg - o 9 měsíců později
"Můžeme se nacpat
a pořád hubneme"
a pořád hubneme"
Mirek Hošna, 45 let
- 40 Kg
120 kg - původní váha
80 kg - o 24 měsíců později
80 kg - o 24 měsíců později
"Lenčin systém mi otevřel oči.
To není dieta, ale změna
životního stylu. Přestala jsem
hubnout pro jiné a začala žít
pro svou vlastní radost."
To není dieta, ale změna
životního stylu. Přestala jsem
hubnout pro jiné a začala žít
pro svou vlastní radost."
Markéta Dočekalová, 32 let
- 37 Kg
115 kg - původní váha
78 kg - o 6 měsíců později
78 kg - o 6 měsíců později
"Je to něco, co má konečně smysl"
Vít Chadima, 37 let
+ 31 Kg
27 kg - nejnižší váha
85 kg - nejvyšší váha
85 kg - nejvyšší váha
"Zakoupení Lenčiny knihy
o S.P.L.K. bylo tou nejlepší
investicí v mém životě."
o S.P.L.K. bylo tou nejlepší
investicí v mém životě."
Eva Hakenová, 35 let
S.P.L.K. není dieta
S.P.L.K. (Strava podle Lenky Kořínkové) je v České republice dnes již pojmem. Jen neznalí používají v souvislosti s S.P.L.K. slovo "dieta". Ti znalí, kteří většinou patří mezi občasné nebo stálé uživatele S.P.L.K, tuto metodu jako dietu už dávno nevnímají a ani jí tak neříkají. Říkají jí různě: "…jím podle Kořínkové", "...jím Kořínkovou", "…jsem na splku", "…jdeme si „splknout" (tj. dát si k jídlu něco podle S.P.L.K.) a podobně. Pro všechny, kdo metodu S.P.L.K. znají a kdo podle ní jedí, má tento čistící a tělesnou váhu regulující způsob stravování jednoho společného jmenovatele: můžete jíst vše a můžete se najíst do sytosti - jinými slovy můžete si dát libovolné množství všeho, co se zákonitostmi S.P.L.K. harmonizuje. Zalekli jste se slov " … co se zákonitostmi S.P.L.K. harmonizuje" ? Působí to na vás jako léčka mnoha diet, jako podmínka, která určitě onu první informaci, že můžete jíst „vše a v libovolném množství“, vzápětí zlimituje, zestriktní a vlastně vyvrátí ? Určitě se vám hned vybavilo pár nárazových tzv. "rychlohubnoucích" diet, které vám rovněž slibovaly možnost konzumace libovolného množství stravy, ale vzápětí jste zjistili, že v libovolném množství můžete jíst " pouze vajíčka" , nebo "pouze maso", nebo "pouze zeleninovou polévku" - a to do té doby, než zhubnete to a to množství kilogramů. S.P.L.K o něčem podobném není! S.P.L.K. není klasická dieta, tj. není žádnou nárazovou, krátkodobou záležitostí, při níž byste se měli trápit hlady (nebo snad dokonce počítat kalorie) za účelem zhubnutí několika málo kilogramů, které po skončení diety s téměř stoprocentní jistotou opět naberete zpět. S.P.L.K. je vlastně způsob života - je to způsob stravování, který, pokud vám vyhovuje, můžete dodržovat celý život. Jak je to doopravdy s tím libovolným množstvím jídla vám jistě potvrdí každý, kdo podle S.P.L.K. někdy jedl. Můžete jíst vlastně vše (ve vhodném složení), kdykoliv (nezáleží na hodinách) a v libovolném množství (výrazem „libovolné množství“ je míněno množství jídla, které uspokojí Vaši chuť a hlad, nikoliv množství, které spíš zrcadlí, že máte nějaký problém a řešíte ho přejídáním; neboť každý víme, kdy máme dost). Základní "podmínkou", jak uvést čistící a/nebo "hubnoucí" proces do pohybu je nekombinovat po celý den skupinu rostlinnou se skupinou živočišnou; což se vám zajisté nemusí na první pohled zamlouvat - neboť si určitě hned představíte svůj milovaný sendvič se šunkou, svůj milovaný smažený řízek s bramborovou kaší, svoje oblíbené špagety s parmazánem…, a jakmile se s S.P.L.K. blíže seznámíte, bude Vám jasné, že taková kombinace vám asi neprojde. Máte pravdu, neprojde. Co Vám s S.P.L.K. ovšem zaručeně projde je skutečnost, že budete moci jíst naprosto kdykoliv (tedy i pozdě večer, ba dokonce i v noci), že budete moci jíst všechno (neexistuje druh suroviny nebo potraviny, který v S.P.L.K. není zastoupen) a že budete moci jíst v libovolném množství, neboť při dodržování S.P.L.K. absolutně nezáleží na počtu snědených kalorií !!! (viz. ikona Kalorie a fakta) A pokud se naučíte, jaké druhy cukrů či sladidel používat, případně jak zacházet při tomto způsobu stravování s konzumací alkoholu, nebudete muset už nikdy strádat ani hladovět. Nikdy! A to je devíza, která - jak se zdá - je pro lidi stále tou nejpodstatnější a pro S.P.L.K. tou nejvýraznější. Hlad a jednostranná strava je totiž přesně to, co lidé při každé dietě, při každém hubnutí nebo snaze udržet si svou přirozenou tělesnou váhu nejhůře snášejí. Slovo HLAD je pro ně noční můrou, která je straší už několik dní před tím, než se do té či oné „diety“ pustí. A když se do ní pustí, většinou už se nemohou dočkat, až celý ten šílený mučící proces skončí. Zdá se, že hlad a mnoho zapovězených potravin vadí lidem při dodržování jakéhokoliv "hubnoucího" programu či diety daleko víc, než skutečnost, že by měli stravu oddělovat podle určitých pravidel; daleko raději si rozdělí všechny své oblíbené lahůdky do dvou základních a jedné či dvou doplňkových skupin a každý den si pochutnávají na libovolném množství dobrot, které se do té či oné skupiny svým charakterem či složením hodí. Autorka S.P.L.K. Lenka Kořínková prošla za svůj život desítkami diet a stovkami dnů hladovění, to vše za účelem zbavení se pár kilo - speciálně v dobách, kdy byla filmovou a televizní herečkou. Až přišel den, kdy si řekla "dost"! Tehdy se rozhodla, že něčím podobným už nechce procházet, a jakoby náhodou (na niž nevěří) se poprvé dověděla o alternativní variantě přístupu ke stravování - o tzv."dělené stravě". Dopodrobna se seznámila z principem fungování dělené stravy a na této bázi sestavila vlastní způsob dělení ( jinými slovy kombinování) stravy, vybavený mnoha jednoduchými a účelnými „triky“, které v jiných metodách podobného rázu nenajdete. Ano, Lenčina metoda se řadí k velkému počtu jiných systémů na bázi dělené stravy, jež jsou ve světě i u nás známé. Ale - ač je jim metoda S.P.L.K. zdánlivě podobná, v mnoha podstatných "detailech" se zásadně liší. Ptáte se, v čem? Například v tom, že S.P.L.K. rozlišuje rostlinné bílkoviny na koncentrovanější a "naředěnější" a podle toho je také zařazuje do jednotlivých skupin. S.P.L.K. pracuje především se vzájemnými vazbami jednotlivých potravin na sebe, přičemž "vázání" je nežádoucí - všechny suroviny a potraviny jsou oddělovány tak, aby se na sebe takzvaně nevázaly. Po celý den jíte buď skupinu rostlinou, nebo skupinu živočišnou, naučíte se, které druhy cukrů se kterou skupinou používat a které úplně vyloučit, jak a s čím pít nebo naopak nepít běžné i specifické druhy alkoholických nápojů, a pak už se nemusíte starat vůbec o nic a můžete jíst kdy se vám zachce (tedy v kteroukoliv denní i noční hodinu), jak často se vám zachce (tedy kdykoliv máte hlad nebo chuť) a kolik se vám zachce (nemusíte se ve velikosti porcí omezovat ani počítat kalorie). Jíte „co hrdlo ráčí“ a přitom hubnete, nebo při nejmenším nepřibíráte. Uživatelům S.P.L.K. se nabízí 3 způsoby kombinování stravy, znázorněné formou tří rozdílných grafů. První graf, poprvé znázorněn v Knize „Dieta? Já vím“ a později nazvaný graf Základní (kniha „Dieta pro vášnivé megajedlíky“, nebo kniha „Dieta do kapsy“- viz ikona Knihy a jiné) je určen všem, kteří se chtějí pročistit a/nebo se zbavit nadbytečných kilogramů radikálně. Další graf, poprvé znázorněn v knize Dieta + 199 vašich otázek a mých odpovědí , později pojmenovaný Graf Nejvolnější (kniha „Dieta pro vášnivé megajedlíky“ nebo kniha „Dieta do kapsy“- viz. ikona Knihy a jiné) je určen všem, kdo si chtějí udržet stávající váhu nebo se jen pročistit, a nebo se zbavit nadbytečných kilogramů a zvolit přitom pomalejší, mírnější způsob. Třetí graf, nazvaný „Volnější“, je modulací grafu Základního a Nejvolnějšího, je rovněž uveden v knize „Dieta pro vášnivé megajedlíky“ a „Dieta do kapsy“ a stojí, ve své razantnosti, mezi grafem Základním, a Nejvolnějším Všechny tři grafy fungují dokonale a mnoho uživatelů S.P.L.K. je dle potřeby úspěšně střídá.
Dopis Lenky (doplněn v květenu 2012)
Milí čtenáři stránek S.P.L.K.,
když jsem v roce 1990 sestavila "jen tak pro sebe" vlastní způsob stravování na bázi dělené stravy, netušila jsem, že mi tato "hračička" změní život. O pět let později, kdy byla na toto téma vydána moje první kniha, a po všem, co se poté začalo dít mi bylo jasné, že jsem přivedla na svět dítě, které už mi nikdy nedovolí žít stejně jako předtím. Původně, po svém příjezdu z Austrálie (v dubnu 1990) jsem měla v úmyslu zůstat v Čechách jen pár let a poté zrealizovat svůj sen - dobrodružný život věčné cestovatelky. Osud si ovšem vymyslel, že tomu bude jinak. A tak jsem se místo cestovatelky stala na několik let spisovatelkou, poradkyní, populárně-vědeckým pracovníkem …, to všechno kvůlimno svému "miminu", které jsem nakonec pojmenovala S.P.L.K. - jako zkratku slov Strava podle Lenky Kořínkové. Dnes mohu s jistotou říct, že S.P.L.K. je jedinou stravovací metodou svého druhu na světě - byť jedení na bázi dělené stravy je známé po staletí, a existuje mnoho způsobů jak stravu dělit a mnoho diet postavených na tomto principu. O to lépe pro vás - máte tak alespoň možnost vybrat si ze všech dostupných návodů právě ten, který vám bude nejlépe "sedět". Vždyť s jídlem je to stejné jako s novým účesem, s novými botami, s novým svetrem, s novými přáteli - buď nám "sluší", sedí a pomáhají k dobrému pocitu, a nebo nás unavují a obtěžují a necítíme se s nimi dobře. Stejně jako je umění vybrat si například vhodné přátele, je také umění vybrat si vhodné jídlo, tj. naučit se, jak si výběrem stravy pomáhat k příjemnějšímu pocitu a ke smysluplnějšímu i výkonnějšímu každodennímu životu. Nejde zde o nic víc a o nic míň. Od začátku existence metody S.P.L.K. mi nebylo příjemné, když ji lidé příliš spojovali s pojmy "dieta" nebo nedej bože "zdravá výživa". Ptáte se, proč mi to nebylo příjemné, když v titulech všech mých teoretických knih se slovo „dieta“ objevuje a celý charakter těchto knih je jasně zaměřen na hubnutí? Ano, je - na první pohled . Na druhý pohled je zaměřen nejen na hubnutí, a na třetí pohled - hubnutí je spíš druhořadé, prvořadé je zdraví, stabilně dobrá fyzická i psychická kondice a odolnost. Proč jsem tedy do názvu všech svých knih o S.P.L.K. dala slovo „dieta“? To je jednoduché. Můj dlouhodobý pobyt v Austrálii a sžití se s angličtinou mě poznamenali natolik, že jsem slovo „dieta“ začala vnímat tak, jak je vnímají v anglicky mluvících zemích - tedy „způsob stravování“. Zeptají-li se vás tam „what´s your diet?“ (v doslovném překladu „jaká je Tvoje dieta“), mají tím na mysli, tj. ptají se vás, co jíte, zda nejste třeba vegetariáni nebo vegani, nebo zda preferujete to či ono, a co jíte především. V češtině ale slovo „dieta“ vytváří v představě lidí pocit restrikce, zákazu a hladovění. A v tom je zásadní rozdíl. Až po pár letech mi došlo, že Češi vnímají slovo dieta zásadně jinak - a sice buď jako určitý dočasný, většinou krátkodobý a striktní řád stravování za účelem zhubnutí, nebo za účelem upevnění si fyzické kondice, a nebo nucený způsob stravování v souvislosti s nemocí. Proto mě nepřekvapilo, a zároveň mi nebylo příjemné, když mě lidé začali vnímat jako „ikonu diet“ či „propagátora zdraví“ a zdravé výživy (nebo jak se zde říká „zdravého životního stylu“) a podobně. Takovéhle věci mě doslova děsí. Proč? Protože si tak připadám jako nějaký kazatel či fundamentalista či fanatik, zkrátka někdo, kdo nemá smysl pro jiný přístup k životu, než právě ten svůj. To je ovšem naprostý omyl, protože já si dělám v životě vždy vše tak, jak to potřebuji a jak mi to vyhovuje, a je mi naprosto lhostejné, s čím je to v souladu nebo jak to vnímají, případně provozují ti druzí. Nevím, proč někteří lidé, když mě potkají v cukrárně u kávy nebo zmrzliny a nesou si na talířcích své dorty, mají potřebu se mi pohledem a někdy i slovně omlouvat: „…paní Kořínková, to je hrozné že, zase ty sladkosti, ale když já je tak potřebuju…“, a podobně. Obtěžuje mě to, protože mám pocit, že na mě chtějí přenést svůj pocit viny nebo jej alespoň zmenšit tím, že si své jednání přede mnou nějak okomentují. Od počátku, co se má dieta proslavila, říkám v knihách i nahlas, že je mi úplně jedno, co si kdo jí, pokud si ovšem pak nestěžuje. Rovněž mě nebaví komentáře typu „paní Kořínková, Vy jste tak krásně štíhlá, jak to děláte…“, které slýchávám především od žen. Upřímně řečeno nikdy nevím, co čekají, že odpovím. Někdy to nevydržím a řeknu: „To bude asi tím, že to, o čem píšu, taky žiju.“. A pokračuji v chůzi. Od počátku, co jsem svou metodu sestavila a předala dál lidem, říkám v knihách i nahlas, že ji dodržuji (dnes již téměř 20 let), že jsem vše, o čem píšu, vyzkoušela na vlastní kůži, a že vše, co konsumuji, je v mé metodě zahrnuto – musí se pouze vědět kdy, co, a s čím konzumovat. Nechápu, proč mají někteří lidé stále tendenci si myslet, že něco píšu a něco jiného dělám. A mnohdy mi také připadá, že lidé o věcech raději mluví, než je provozují. Já jsem od malinka opakem – nerada o věcech moc mluvím, raději je provozuji.
Nemyslím si, že dělit stravu je čímkoliv výjimečné a „nenormální“, když původně, to už je hodně, hodně dávno, někdy v pravěku, tak lidé jedli zcela běžně a nikdo na tom nic výjimečného neviděl. Mně samotné to přijde přirozenější, než „motat“ všechno dohromady, je mi po tom lépe a mám tendence tak jíst vlastně už od dětství.
Přečetla jsem mnoho stránek různých knih o stravě pro lidský organizmus tzv. maximálně zdravé a prospěšné a věřte, že ve srovnání s těmito vrcholně dokonalými a čistými způsoby stravování je S.P.L.K. „hříšník hříšný“ - neboť i já jsem bytost vášnivá a tu a tam poživačná. A protože jsem se těchto svých vlastností nikdy nechtěla vzdát, hledala jsem mnoho let způsob, jak to udělat tak, aby se "vlk nažral a koza zůstala celá". Doslova a do písmene. Abych zkrátka mohla jíst a pít, „co hrdlo ráčí“ a přitom si udržela svou přirozenou váhu a rovněž zdraví - s nímž žít je příjemné. Mám důvod si myslet, že se mi to podařilo, neboť od té doby, co jím dle S.P.L.K., si bez problému užívám, vášnivě a kdykoliv se mi zachce. Myslím si také, vlastně vím, že prostřednictvím S.P.L.K., tedy formou "menšího zla", je možné dopracovat se nejen ke smysluplnému, tj. čistému a plnohodnotnému způsobu jedení, ale i k podobnému způsobu myšlení a bytí. Skutečnost, že mě metoda S.P.L.K. vůbec kdy napadla, považuji za dar a za podstatný mezník v mém životě. A protože cítím přirozenou lásku k planetě, měla jsem potřebu se s lidmi o tuto věc podělit - nic jiného není třeba za tím hledat. O to víc mě začalo děsit, když jsem zjišťovala, že metoda S.P.L.K. je zařazována mezi nárazové diety v souvislosti s „módním trendem“ být štíhlý - jak jsou diety a hubnutí masivně presentovány mnohými časopisy, především těmi tzv. módními či ženskými . Co povrchnosti a nesmyslů jsem si v nich o S.P.L.K. mnohdy přečetla - to když o mé metodě někdo psal bez mé konečné autorizace, což se dělo a děje dodnes. 99 % informací, které o S.P.L.K. vyšly a vycházejí bez mého vědomí, ať už v časopisech nebo na internetu, jsou neúplné (v tom lepším případě ), nebo částečně či úplně nepravdivé, tj. zcestné. Jediným seriozním a úplným, tj. plnohodnotným zdrojem informací o S.P.L.K. jsou mé knihy, nejúplnější jsou pak dvě poslední publikace – „Dieta při vášnivé megajedlíky“ a „Dieta do kapsy“, které obsahují kompletní Know- how S.P.L.K. na prvních zhruba 15 stranách - zbytek stran popisuje podrobněji teorii, obsahuje recepty a podobně. Ale zpět k dietám a S.P.L.K. v souvislosti s výrazem „módní trend“. Slovo „trend“ nemám ráda, připadá mi zprofanované a nic neříkající, něco jako „postavte se do řady a buďte všichni stejní“. Děsí mě slogany typu „Jak zhubnout a být šťastnější“, nebo „Zhubněte a najdete toho pravého“, nebo „Buďte štíhlá a úspěšná“ atd, atd. Často jsou součástí obálek ženských a dnes už i mužských časopisů a slibují návod na to jak „rychle a efektně zhubnout“ nebo jak „rychle zhubnout a být dokonalí“ a podobně. Lidé chtějí pravděpodobně takové věci slyšet a číst, jinak by si podobné časopisy nekupovali. Na mě tyto slogany působí zcela obráceně - nevěřím na krátkodobé „zázraky“, i proto vnímám tyto slogany jako neseriozní. Každý, kdo trochu přemýšlí, ví, že ke štěstí nevedou zkratky ani efekty, že naše osobní štěstí nám nemůže zaručit nic a nikdo jiný, než mi sami. A dopracovat se k tomu není rozhodně věcí krátkodobou, ale naopak mnohaletou. S.P.L.K. je způsob stravování, který vyžaduje odhodlání, chtění, disciplinu a lásku k sobě - s čímž, jak známo, má mnoho lidí potíže. Neexistuje ani dieta, ani jakýkoliv jiný specifický způsob stravování, které by zaručili dlouhodobý efekt i poté, co ji přestaneme dodržovat. A tak je to i s S.P.L.K.. Lidé, kteří tuto metodu začali využívat vědí, že poté, co se vrátili k původnímu tzv. „normálnímu“ způsobu stravování, ztracená kila opět nabrali zpět a nezbylo tedy nic jiného, než se k S.P.L.K alespoň dočasně vrátit, chtěli-li být opět štíhlí. Někteří u tohoto způsobu stravování zůstávají, jiní nikoli, někteří jej střídají se stravováním „tradičním“, podle toho, jak jim to vyhovuje. Výsledek je samozřejmě přímo úměrný tomu, jak s metodou S.P.L.K. pracují, jak ji využívají - zda důsledně či nedůsledně, dlouhodobě či nárazově, s disciplinou či bez ní. Nic víc, nic míň. Skutečnost, že dodržování S.P.L.K. je záležitostí především k upevnění zdraví (hubnutí je věcí druhořadou a přicházející zcela logicky a přirozeně) je stále opomíjená, nikoliv mnou, leč mnohými z těch, kdo o S.P.L.K. píší či mluví. S.P.L.K. není „dieta na zhubnutí“, je to způsob stravování vhodný pro každého (ten, kdo již nemá co zhubnout, nehubne, byť se dle S.P.L.K. stravuje dál), dokonce i pro ty, kteří mají problém s podváhou či trpí anorexií nebo bulimií; S.P.L.K. jim pomůže „narovnat“ svůj vztah k jídlu a ke svému tělu. Metoda S.P.L.K. funguje jako alchymie - vše, co člověk přijímá do organismu moduluje jeho fyzično ruku v ruce s psychičnem a S.P.L.K. s tímto faktem od počátku počítá a pracuje (nejvíce se o tomto tématu můžete dočíst v knize „Dieta, vím ještě víc“ a ve třetí části knihy „Dieta pro vášnivé megajedlíky“). Svět hodně „řeší“ a odsuzuje mnohé drogy, a jakoby ignoroval fakt, že strava rovněž může fungovat jako droga. O závislosti na těžkých drogách, alkoholu a cigaretách slyším hodně, zatímco o závislosti na jídle se mlčí – jakoby neexistovala. Zbavit se závislosti na jídle bylo přitom zjištěno jako nejtěžší – v mnohém předčila závislost na alkoholu, kouření či těžkých drogách, což většina lidí neví, nebo spíš vědět nechce. S.P.L.K. je jedním z klíčů, který může člověku pomoct zbavit se závislosti na jídle, ať už se tato závislost jeví přejídáním, nebo naopak jeho naprostým odmítáním. Ten, kdo vnímá S.P.L.K. jako nárazovou „trendy dietu na zhubnutí“, nepochopil. Ten, kdo ji naopak vnímá jako nový, jiný způsob stravování modulující nejen tělesnou váhu a zdraví člověka, ale rovněž – a to především - psychiku a potažmo celou lidskou osobnost, pochopil, o čem S.P.L.K. skutečně je.