S.P.L.K. NEPOČÍTÁ KALORIE
Ačkoliv se na téma kalorií v souvislosti s S.P.L.K. diskutovalo již nesčetněkrát a
ačkoliv Lenka Kořínková ve svých knihách mnohokrát zdůrazňuje, že počet
snědených kalorií nehraje při tomto způsobu stravování žádnou roli, stále ještě se
najdou tací, kteří tomu nevěří. Někteří odborníci zastávají názor (a tak ho také prezentují
veřejnosti), že po dělené stravě se hubne proto, že člověk méně jí - a to prý
z toho důvodu, že "pokud jíte chleba bez sýra, nebo sýr bez chleba, příliš Vám to
nechutná, proto toho moc nesníte a tím vlastně hubnete". Tento názor rozhodně nevychází
z reality prožité mnoha lidmi, kteří S.P.L.K kdy dodržovali. Jednotlivé systémy
dělené stravy se v ledasčem liší – metoda S.P.L.K. je založena na svém vlastním
specifickém oddělování stravy. V případě, že tedy víte, jak stravu oddělovat, můžete
jíst hodně (a tím pádem i hodně kalorií), aniž by to na Vás mělo nepříznivý dopad v
podobě přibírání na váze. Začnete-li dělit stravu dle S.P.L.K, pak (v případě, že
opravdu máte nadváhu, a za předpokladu, že patříte mezi průměrně zdravé lidi)
rozhodně zhubnete nebo si „bezbolestně“ udržíte svou stávající váhu. Za účelem
uvedení příkladu jsou níže uvedeny zcela konkrétní případy, tedy kolik kalorií leckterý
S.P.L.Kař za den zkonzumuje.
Konkrétní příklady jídelníčků stálých uživatelů S.P.L.K.
počet zkonzumovaných kalorií během jednoho všedního dne:
Rostlinná skupina:
Den 1
* čaj + 1 polévková lžíce sušeného soj. mléka + 50 g medu = 202,4 kcal
* 1 jablko, dva banány = 248,8 kcal
* 250 g špaget + 200 g brokolice + 1 polévková lžíce neslazené rostlinné smetany =
958,3 kcal
* obilná káva + 1 polévková lžíce suš. soj. mléka + 50 g medu = 202,4 kcal
* 300 g brambor + 200 g vařených fazolí + libovolné koření = 922,9 kcal
* 200 g sušených švestek = 540,5 kcal
Celkem: 3 075,3 kcal
Den 2
* čaj + l polévková lžíce sušeného sojového mléka + 50 g medu = 202,4 kcal
* 200 g houbového kuby (dle receptu z knihy Kuchařka? Já vím) + 200 g nakládaného
zeleného hrášku = 943,3 kcal
* 4 větší jablka - tj. 600 g = 298,6 kcal
* 2 celozrnné dalamánky (tj.300 g) + l žampiónová pomazánka z obchodu se zdravou
výživou = 956,2 kcal
* obilná káva + l pol. lžíce suš. sojového mléka + 50 g medu = 202,4 kcal
* 200 g sušených datlí = 546,2 kcal
Celkem: 3 149,1 kcal
Živočišná skupina:
Den 1
* vaječná omeleta s jablky, fruktózou a skořicí (3 vejce, 1 jablko, 2 lžičky fruktózy) =
517 kcal
* bílý jogurt s ovocem (maliny, jahody) = 230 kcal
* zelná polévka se sýrem (100 gr hlávkového zelí, 40 g pórku,
voda, olivový olej, 10 g Eidamu, sůl) = 197 kcal
* pečené kuře s kapustou a slaninou (250 g kuřete, sůl, pepř,
60g anglické slaniny, 15g cibule, 200 g růžičkové kapusty) = 896 kcal
* květákový salát s rajčaty ( 70 g květáku, 50g rajčat, 25 g bílého jogurtu,
petrželová nať, pažitka, citr. šťáva, pepř, sůl) = 57 kcal
* tvarohová pomazánka na salátové okurce 35 g taveného sýra, nebo tvarohu,
15 g šunky, 5 ml mléka, sal. okurka) = 124 kcal
* rybí nákyp (300g hejka, sůl, pepř, 10 g olivového oleje, 120 ml mléka, 2 vejce, 40
g Eidamu) = 882 kcal.
Celkem: 2 903 kcal
Den 2
* chřest se sýrem (240 g chřestu, olej, 100 g čedaru, sůl) = 284 kcal
* pikantní salát (mrkev, celer, pórek, kedlubna, rajče, ředkvička, fazolové lusky,
žampiony, jablko, salátová okurka, bílý jogurt, citr. šťáva, zelená paprika,
worchester, hořčice, sůl, pažitka = 139 kcal
* květáková polévka ( květák, 100 g šunky, pažitka, 50 g Eidamu, vejce,
10 ml mléka, voda, sůl) = 330 kcal
* vepřové filé s jablky a Goudou (300 g filé, 100 g jablek, 100 g Goudy, sůl, kmín) =
538 kcal
* šopský salát (200 g paprik, 40 g cibule, 20 g rajčat, olej, citr. šťáva, 200 g
tvarohu, sůl) = 368 kcal
* banán se šlehačkou = 370 kcal
* ředkvičkový salát (100 g ředkviček, 300 g tvarohu, 200 ml mléka, 60 g pórku, sůl)
* Bulharské papriky (100 g paprik. lusků, 160 g Eidamu, vejce, sůl, 20 g Hery) = 676 kcal
Celkem: 3 357 kcal
U mnoha příznivců S.P.L.K. trpících nadváhou (ale i těch, kteří nadváhou netrpí,
pouze si chtějí udržet svou stávající váhu) bylo již dávno ověřeno, že se z počátku,
když s S.P.L.K začnou, často přejídají (radují se totiž, že se konečně můžou najíst) a
přesto hubnou nebo nepřibírají. Z čehož je patrné jedno: S.P.L.K. není postaveno na
kaloriích!!! Ačkoliv se při redukčních dietách doporučuje začít zhruba s 2 000 kalorií
za den a snižovat denní přísun na pouhých 1 200 kcal, průměrně zdravý S.P.L.Kař
hubne i přesto, že sní klidně 3 000 kcal denně. Což jasně dokazuje, že při tomto
způsobu stravování nehraje přísun kalorií vůbec žádnou roli. Pakliže by tomu bylo
opačně, ani jeden z „dodržovatelů“ S.P.L.K. by nikdy nezhubnul. Jestliže se některé
vědecké teorie opírají o argumenty typu zákona o zachování příjmu a výdaje energie,
S.P.L.K. funguje na jiném principu - na vazbě jednotlivých potravin na sebe! To je
tisíckrát prokázáno. A co se oné přijaté a vydané energie týče - záleží na tom, o
jakém druhu energie se hovoří. S.P.L.K. vnímá a rozlišuje různé druhy energie; fyzická
energie je silně provázána s energií psychickou, což hraje v otázkách hubnutí
či přibírání na váze podstatnou, mnohdy klíčovou roli. Tak či onak, S.P.L.K. je
založeno na skutečně zcela jiném principu, než je množství snědených kalorií. Jak
už bylo mnohokrát řečeno, záleží pouze a jen na kombinování potravin. Pokud potraviny
správně kombinujete, přesněji řečeno oddělujete, nevznikají v těle žádné
nežádoucí "vazby"; tělo si ze snědené potravy vezme pouze to, co potřebuje a všeho
ostatního nadbytečného se zbaví. Čímž hubne, nebo si již nabytou žádoucí váhu
přirozeně udržuje.
Kalorie slovy Lenky Kořínkové
Kalorie jsou staromódní a vlastně mylnou záležitostí to je známé už dávno.
Tuto teorii Vám ovšem nebudu nikterak vnucovat, řeknu Vám pouze to, že když mám
takový rozšafný rostlinný den s těstovinami a s chlebem a s rýží a s luštěninami,
nebo když mám takový rozšafný živočišný den se sýry a vejci a šunkou a kuřetem
a… ., zkrátka když jsem při chuti (což jsem často), sním daleko více kalorií, než se
prý ke štíhlému tělu hodí - to mám spočítáno. Ptáte se kolik? Běžně kolem 2 500 až 3
000 kcal - záleží samozřejmě na tom, jak moc "kalorické" potraviny skupiny rostlinné
či živočišné ten den jím. Což vlastně nikdy nevím, protože kalorie vůbec nepočítám.
Jestli jste někdy s počítáním kalorií přišli do bližšího kontaktu, číslo 3 000 Vás právě
teď muselo pořádně vyděsit. Ano, tolik kalorií opravdu dosti často za den zkonzumuji,
a to rozhodně nejsem aktivní sportovec, naopak, necvičím vůbec, pouze se
přirozeně pohybuji. Ke všemu jsem typ ženy, která by při tzv. běžném kombinování
stravy přibrala absolutně po všem.
Kolik kalorií sním, když mám takový na jídlo hodně bohatý den,
včetně sladkostí (samozřejmě pouze v souladu s S.P.L.K.),
to se neodvažuji odhadovat (pod 3 000 to určitě nepůjde).
Ano, tušíte správně, taky jsem se kdysi snažila počítat kalorie. Navždy mě to
ovšem odradilo a vyděsilo. Podpořilo to ve mně strach z hladu a vzbudilo šílenou
touhu najít jednou způsob, jak se moct dosyta najíst a přitom netloustnout.
Každodenní úzkostlivé odměřování porcí podle přesně určeného počtu "povolených"
kalorií byla pro mě zkušenost opravdu dosti šílená a na druhou stranu hodně
přínosná, protože bez ní by metoda S.P.L.K. možná nikdy nespatřila světlo světa.
"Správný" počet kalorií mě nutil jíst ne to, co potřebuji, ale to, co má nejnižší kalorickou
hodnotu - to abych zahnala hlad a dodržela tak vlastní ze zoufalství
vytvořenou zásadu, která zněla "co největší objem jídla s co nejmenším obsahem
kalorií." Tento způsob stravování mi nedával dost psychosomatického paliva a
zotročoval mě. Zkusila jsem jej jen jednou v životě a okamžitě věděla, že tudy pro
mě cesta nevede. A teď něco malinko odborně - technického, nebo technicky - odborného,
zkrátka trochu teorie o kaloriích: Energetický obsah potravy se měří v kalorimetru,
tedy v zařízení, které potravinu velice rychle spálí, přemění ji v energii a
sdělí nám obsah její energie. Naše tělo ovšem není ani zdaleka kalorimetrická bomba
a využití energetického obsahu potravy, udaného počtem kalorií, si daný organismus
může dalekosáhle regulovat. Což jsou otázky, které zaměstnávají desítky vysoce odborných
i populárních časopisů všech vyspělých zemí světa. Samozřejmě, že kalorický
obsah potravy má zajisté veliký a trvalý význam a důležitost například ve
speciální lékařské dietologii, tedy při vytváření velmi speciálních diet u těžkých
metabolických rozvratů, hormonálních poruch, závažného poškození jater či ledvin, u
těžkých forem cukrovky a jiných endokrinopatií, dále na jednotkách intenzivní péče a
tak podobně. S.P.L.K. je ovšem určeno pro průměrně zdravé lidi a s kaloriemi se v
něm nepracuje. Je nabíledni, že již po krátkodobém stravování podle S.P.L.K. se
začne příjem množství potravy i u "zvrhlejšího" jedlíka automaticky regulovat - čímž
se pochopitelně reguluje i příjem kalorií. Je ovšem také nutno podotknout, že běžný
uživatel S.P.L.K. sní kalorií podstatně víc, než je - dle kalorických diet - k
úspěšnému zhubnutí doporučeno. Mnohdy i dvojnásobek. Co tedy dodat? Nervózní
počítání kalorií stresuje psychiku, nemluvě o tom, že S.P.L.K.není na počítání kalorii
vůbec postaveno. Jak už jsem řekla nesčetněkrát, S.P.L.K. je postaveno na kombinacích
potravin a surovin tak, aby se v trávicím traktu na sebe nevázaly a
nezpůsobovaly tak tvorbu podkožního tuku. Naopak, ten se začne kombinováním
podle S.P.L.K. přirozeně odbourávat. Hurá!
Jídlo jako závislost
Svět se prohýbá pod tíhou obezity, a já se usmívám… , ne proto, že bych to
snad světu přála, ale proto, kolik vyjádření pochybností nejen ze strany odborníků
jsem zažila, když jsem v této zemi poprvé prezentovala svůj způsob stravování na
bázi dělené stravy. Někteří mě vyslyšeli a vyzkoušeli jej, a pomohli si, jiní se raději
zabývali tím, že je nesmysl, aby něco podobného fungovalo, nebo odkud že jsem to
opsala, nebo cože jsem si to vymyslela za blbost, abych na sebe upozornila … . Inu,
lidská hloupost je věčná. Dalších ústrků a osočování jsem se dožila poté, co jsem
byla tu či onde „přistižena“ jak si na plné obrátky užívám alkoholu a „cože má alkohol
společného s dietou a zdravou výživou?“, byla jsem tu a tam přímo i nepřímo
kritizována a vehementně pranýřována za svou údajnou „závislost“. Někdy jsem se k
tomu vyjádřila, ale časem se jen usmívala a čekala na den D. Přišel. Zatímco já alkoholu
už několik let neholduji, a už víc než dvacet let si díky své dělené stravě
udržuji stejnou váhu,
mnozí z těch, co mě kritizovali za moji údajnou závislost na alkoholu
se nadále, nebo zcela nově tiše potýkají se závislostí vlastní, na jídle,
která, jak bylo prokázáno, je závislostí nejhůře léčitelnou.
Asi ano, neboť je evidentně nejrozšířenější a nikdo, jak je v poslední době
přiznáváno, si s ní neví rady. Bodejť by věděl, když byla tolik let kopána pod stůl a
byla od ní odváděna pozornost poukazováním hlavně na ty, kdo holdovali či holdují
drogám zvaným alkohol či cigarety, stejně jako na ty, kdo holdují jiným tzv. měkkým
či tvrdým drogám, ale už méně na ty, kdo holdují závislosti na farmaceuticích, na
počítačích, na nakupování (a tím pádem na vydělávání či půjčování si peněz), na
práci, na kariéře a společenském postavení, na dokonalém zjevu, na sexu, a v neposlední
řadě na jídle... Některé z těchto závislostí byly již jako závislost diagnostikovány
a existují na ně způsoby léčby, jiné jsou naopak společností vnímány a
dokonce vyzdvihovány jako přednosti – jako například závislost na touze po slávě,
po společenském uznání, po glorifikaci vlastního Já – bez ohledu na to, jak tyto
závislosti deformují kvalitu života postiženého jednotlivce či jeho nejbližších. Asi
vás teď napadne se zeptat, co ale vlastně tedy závislostí není, nebo spíš kde končí
zdravá vášeň a kde začíná závislost? Těžká otázka k zodpovězení…
Závislost na čemkoliv začíná nejspíše tehdy, nutí-li nás dělat vše proto, abychom
si to či ono mohli dopřát bez ohledu na okolnosti, jakými to získáme a bez
ohledu na následky, kterým musíme případně čelit, nutí-li nás porušovat své základní
etické zásady, zabíjí-li v nás schopnost vnímat a rozeznat nehmatatelné hodnoty
života a schopnost pocitu radosti z obyčejných věcí, zabíjí-li v nás schopnost
prožitku obyčejného osobního štěstí, a nebo naopak – začne-li jej bezmezně zastupovat.
Se závislostí v různých podobách se tu a tam potýkáme více či méně každý,
byť každý v jiné podobě a v jiném rozměru… ., jde pouze o to, do jaké míry jsme si
toho vědomi a do jaké míry se s tím dokážeme vypořádat, případně změnit závislost
pouze ve zdravou vášeň, nebo naopak nenechat přejít zdravou vášeň do závislosti.
Závislost na jídle je asi nejhůře rozpoznatelná, proto, že jídlo je naší každodenní
potřebou, stejně jako voda a vzduch, a také proto, že jíst „hodně“ je často projevem
oslavy tradice, projevem uctění hostů, projevem oslavy hojnosti… , a tím pádem projevem
kladným. Jenže tím, že stejně jako alkohol, cigarety a jiné drogy v nás i konzumace jídla vytváří různorodé emoce, a tím, že se s mnohými emocemi pojí, může
velmi nepozorovaně a rafinovaně působit jako psychická droga – tedy jako něco, co
nás zklidní, omámí, co v nás vzbuzuje iluzorní pocity, po čem je nám blaženě a co
chceme tím pádem častěji a víc… Intenzita návykovosti například na rafinovaný cukr
byla už dávno přirovnána k intenzitě návykovosti na těžké drogy, to není tajemstvím,
ale protože prodej rafinovaného cukru je obrovský byznys, v jeho širokém prodeji a
komerčním užití se pokračuje dál, a proč ne, když to zatím nikdo „nezakázal“ a když
lidé cukr jako drogu nevnímají… Nejsou v tomto směru vzdělaní. A tak bychom mohli
pokračovat dál… ., a dál… co všechno je návyková droga a přesto se „smí“. Na světe
existuje mnoho kvalitních návodů, které nám umožňují se v oblasti stravování
vzdělat, v přístupu k němu se zkultivovat a naučit se jíst tak, abychom neměli
problémy s nadváhou či vysloveně s obezitou Co se týče psychické závislosti na
jídle, o té se v této zemi zatím příliš nemluví, a tak přejde-li u někoho zdravá chuť k
jídlu ve vášeň a posléze v psychickou závislost na něm, těžko to rozezná a těžko
hledá pomoc, nenajde-li vhodný návod a v sobě sílu pomoct si sám. Vím jen tolik, že
dělená strava psychickou závislost na jídle léčí, neboť tlumí nezkrotnou touhu po
přejídaní a mění nezkrotné chutě ve zkrotné. Metodu S.P.L.K. jsem sestavila tak, aby
pomáhala i těm v oblasti jídla nejvášnivějším - díky tomuto způsobu stravování se
jejich závislost může zmodulovat pouze na vášeň nebo oblibu, kterou si mohou vychutnávat,
aniž by jí museli psychicky otročit, jako tomu u jakékoliv závislosti je. Je
jen na lidech, zda si pomoct chtějí, či nikoliv, návodů k tomu je jim nabízeno
nespočet, kvalitních i méně kvalitních (jak už to ve světě chodí), ale najít pro sebe
ten pravý musí bohužel sami - samozřejmě za předpokladu, že vůbec chtějí. A nebo
se se svou závislostí musí prostě smířit – jiná cesta není.
Lenka Kořínková