Do Austrálie bez slova angličtiny
Můj příběh
Do Austrálie jsem se přistěhovala na počátku 80. let s téměř nulovou znalosti angličtiny. How are you… What is your name…My name is,… , to bylo asi tak vše, co jsem tenkrát zvládala. Australská vláda nám, přistěhovalcům, zaplatila počáteční kurzy, v nichž vyučovali pouze anglicky mluvící lektoři. Mnozí znás jim sotva rozuměli, to nejzákladnější, natožpak, abychom jim rozuměli, když nám – samozřejmě v angličtině - vysvětlovali zcela novou gramatiku. Z kurzů jsem chodila zoufalá a občas plačící…, z obavy nad tím, jak se tímto způsobem jazyk naučím. Nebýt toho, že jsem si sebou přivezla českou učebnici Angličtina pro samouky, kurzy bych zajisté hned na počátku vzdala – jako to udělalo nemálo mých spolu-studentů. Napsala jsem si tehdy ještě o učebnici angličtiny pro střední školy, rovněž doprovázenou českým textem, a začala se samostudiem.Veškerá anglická odborná názvosloví jsem si zcela přirozeně nahrazovala názvoslovími vlastními, jež jsem si tím pádem lépe pamatovala, a složité gramatické definice a poučky si zastupovala poučkami vlastními, vytvořenými na bázi „selského rozumu“. Netušila jsem, že tak vlastně vznikají základy mé vlastní metody výuky angličtiny, kterou po letech uplatním profesně.
Když jsem se vroce 1990 vrátila do Čech, byla jsem požádána, abych „zaskočila“ na jedné soukromé škole za kanadského lektora, který jel na tři týdny na dovolenou. Přijala jsem a studenty jsem zcela přirozeně učila pomocí své v Austrálii vytvořené metody na bázi „zlidovělého názvosloví“ a „selského rozumu“. Místo tří týdnů jsem na škole zůstala vyučovat dva roky. Poté jsem překládala scénáře anglických filmů pro český dabing, věnovala se psaní knih a ve výuce angličtiny pokračovala okrajově. V roce 2005 jsem začala učit opět intenzivněji, dnes je výuka angličtiny mou hlavní profesí. Na čem svou výuku stavím? V používání nic neříkající suché terminologie a v bezmyšlenkové drilování jsem nikdy nevěřila, znovu a znovu si ověřuji zkušenost, že pokud je studentovi srozumitelně, tj. jednoduše až „lidově“ a v kontrastu s češtinou, vysvětlen základní princip toho kterého gramatického prvku, daleko snadněji jej chápe - nikoliv pouze teoreticky, ale především logicky a pocitově, čímž pádem si jej rychleji zapamatuje a začne být schopen jej používat. Vysvětlovat principy anglické gramatiky zcela obyčejným způsobem a přitom přesně – na tom je postavena má výuka. Zdá se, že tento přístup studentům vyhovuje - není výjimkou, že u mě studují rok, dva, tři i déle. Je mezi nimi i mnoho těch, kteří prošli různými jazykovými kurzy, mnoho gramatických prvků tak, jak jim byly vysvětlovány, nepochopili a prostřednictvím mé metody je nakonec zvládli a začali být schopni používat. Vyhovuje jim skutečnost, že nejsou zatěžováni odbornými názvoslovími a že je jim gramatika vysvětlována „obyčejně“, díky čemuž rychle vplouvají do myšlení v angličtině. Snadno se učí rozpoznávat a používat i takové jazykové obraty, které jsou sice běžnou součástí každodenní angličtiny, ale většina Čechů mluvících anglicky je používá jen málokdy. Učím tedy své studenty od počátku myslet (a tím pádem i mluvit) anglicky, nikoliv „čecho-anglicky“. Naučit se angličtinu kvalitně není zdaleka tak těžké, jak se zdá, je jen třeba pochopit několik základních principů, nikoliv suše drilovat naučenou teorii. Vhled do principů gramatiky a do myšlení v angličtině je hlavním jádrem mé výuky.
Svou práci mám velmi ráda a jsem šťastná, že mě k ní osud přivedl.
Lenka Kořínková